Články
Články » 03.02.2008
Obvyklý průběh hydrokolonové terapie
Celý systém hydrokolonové terapie je uzavřený. Voda je vháněna trubicí do střeva, vyplachuje nečistoty a společně s nimi je odváděna do odpadu. Při aplikaci není cítit žádný zápach. Procedura nezpůsobuje bolesti či křeče, pouze v určitých fázích se může dostavit pocit plnosti střeva. Důležitá je kvalifikovaná obsluha přístroje, jemnou masáží břicha může terapeut napomoci uvolnění usazenin ze stěn střeva a jejich snadnějšímu pohybu ven z organismu.
Pacientovi je vleže na zádech zavedena do konečníku tenká plastová trubice. Trubice je před zavedením lubrikována, samotné zavádění není bolestivé nebo nepříjemné. Poté je pacient přikryt přikrývkou, touto je zakryt po celé trvání terapie.
Do střeva je trubicí vháněna střídavě teplá a studená filtrovaná voda. Některé moderní přístroje umožňují vodu kromě filtrace obohatit také o ozon a tím zvýšit účinnost terapie. Tlak, pod nímž je voda do střeva vháněna, lze při hydrocolon terapii regulovat. Zkušená obsluha přístroje může změnami tlaku a teploty výsledek terapie výrazně zlepšit. Nestejná teplota a tlak povzbuzují peristaltiku, laicky řečeno, probíhá masáž střeva zevnitř. Napoprvé se úplná očista tlustého střeva povede málokdy, voda se přes dlouhodobé nánosy dostává postupně. Při opakovaných procedurách voda omývá střevo až k oblasti slepého střeva - apendixu.
Střevní sprcha trvá 40 až 60 minut, lékař vytáhne aplikační trubici a pacient si dojde na toaletu. Následujících několik hodin po hydrocolon terapii je doporučeno zdržovat se v dosahu toalety. V této době probíhá opakované vyprazdňování - ze střeva přirozenou cestou odchází zbytky vody a stolice. Nejde však o nic dramatického a rozhodně nelze toto vyprazdňování srovnat s průjmem